Řidičské-Průkazy.info

Doporučení k jednotnému postupu při řešení přestupků souvisejících s rychlostí jízdy

zdroj textu www.mdcr.cz

Při posuzování přestupků souvisejících s překročením maximálně povolené rychlosti je nutno ze strany správních orgánů vzít v úvahu některé níže uvedené skutečnosti.

Právní řád ČR odkazuje v případě přesnosti rychloměrů na mezinárodní předpisy, a to konkrétně na předpis EHK/OSN č. 39 a evropskou směrnici 75/443/EHS, ve znění pozdějších směrnic.

Z uvedených norem jednoznačně vyplývá, že:

  • Rychlost udávaná rychloměrem nesmí být nikdy nižší než skutečná rychlost. Je stanovena i maximální odchylka, která určuje, že např. při údaji rychloměru 50 km/h je minimální skutečná rychlost 41 km/h.
  • Je přesně stanoven vzorec, podle kterého se přípustná odchylka rychloměru určuje
    (0 ≤ V1 – V2 ≤ V2/10 + 4 km/h)
    V1 – údaj rychloměru
    V2 – skutečná rychlost

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nejsou na vozidle provedeny nepovolené úpravy (např. montáž pneumatik nepovoleného (většího) rozměru), nelze při dodržování rychlosti dle rychloměru překročit zákonem stanovenou maximální rychlost vozidla.

Každý radar, který Policie ČR, vojenská policie nebo obecní police k měření rychlosti vozidel, musí odpovídat zákonu č. 505/1990 Sb., o metrologii, a jeho prováděcím vyhláškám. Radary musí mít platné typové schválení a každý jednotlivý kus musí být pravidelně kalibrován.

Radary jsou v ČR schvalovány s jednotnou odchylkou ± 3 km/h, , pokud je zjištěná rychlost do 100 km/h, respektive ± 3 procenta při rychlostech nad 100 km/h. Tato odchylka není promítnuta do zobrazené rychlosti na radaru, zohlednit ji musí sám policista nebo strážník. Teoreticky může u řádně fungujících radarů nastat situace, že vozidlu, které objektivně jede rychlostí 50 km/h, ukáže jeden radar rychlost 47 km/h a jiný 53 km/h. Překročení rychlosti 50 km/h lze tedy považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, zobrazí-li se na radaru rychlost 54 km/h a vyšší. Podobně to platí i pro ostatní překročení rychlostních limitů. Proto je například překročení rychlosti 70 km/h prokázané až tehdy, zobrazí-li radar rychlost nejméně 74 km/h a podobně.

Jestliže vyjde najevo, že uvedená minimální tolerance nebyla v jednotlivých případech dodržena a řidič byl pokutován v blokovém řízení i za překročení nižší, je nutné iniciovat uplatnění mimořádných opravných prostředků pro porušení zákona (přezkumné řízení), ke kterému jsou příslušné krajské úřady a v hlavním městě Praze ministerstvo dopravy.

Měřit rychlost vozidel v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je od 1. července 2006 oprávněna Policie České republiky a obecní policie. Podle zákona přitom obecní policie postupuje v součinnosti s Policií České republiky.

Tato součinnost bude spočívat zejména ve výběru vhodných lokalit a termínů pro měření rychlosti vozidel s ohledem na efektivní dopady na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Zákon zde fakticky výslovným zmíněním povinné součinnosti pouze zdůrazňuje obecnou zásadu spolupráce obecní policie s Policií ČR, jak je zakotvena v zákoně o obecní policii, takže přímá účast příslušníka Policie ČR při takovém měření rychlosti není nutná. Smyslem požadavku na součinnost je zajistit účinnou koordinaci plnění úkolů obecní a státní policie. Strážníci obecní policie jsou nově oprávněni vozidla, jejichž řidiči překročí nejvyšší dovolenou rychlost, zastavovat. Rovněž jsou oprávněni ve stanovených případech projednat překročení nejvyšší dovolené rychlosti v blokovém řízení.

Ve vymezení rychlostních limitů se nic nezměnilo od přijetí zákona č. 361/2000 Sb., který je účinný od 1. ledna 2001. Rychlosti, které stanovuje citovaný zákon v § 18, resp. které jsou stanoveny dopravní značkou "Nejvyšší dovolená rychlost", představují limity, které řidič nesmí překročit. V žádném případě však nepředstavují povinnou rychlost, pod kterou řidič nesmí po celou dobu své jízdy zpomalit.

Správní orgán musí věnovat pozornost i způsobu, jakým je rychlost jízdy oznamována. Orgány Policie ČR je ve většině případů oznamována rychlost jízdy skutečně zobrazená na radaru. V oznámení však může být odchylka již uvedena. Je tedy nutno věnovat pozornost tomu, aby nebyla vzata v úvahu duplicitně.

Při zpracování rozhodnutí ve věci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 2, 3, nebo 4) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (v ojedinělých případech i při nedodržení nejnižší povolené rychlosti - jednalo by se o přestupek podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích) je nutno ve výrokové části rozhodnutí vždy uvést, jaká rychlost byla naměřena a jaká tolerance byla vzata v úvahu. Při stanovení tolerance u rychlosti nad 100 km/hod. se provádí zaokrouhlení na celé kilometry ve prospěch řidiče (145 km/hod. naměřeno na radaru, 3% tolerance je 4,35 km/hod., uvažovaná odchylka je tedy 5 km/hod.).

Např.: ......Dne dd. mm. rr. v 16.58 hodin řídil pan XY nar. …. bytem ....... po ulici Výstavní, ve směru jízdy od ulice Novopetrovická k ulici K Horkám, osobní automobil tovární značky Mercedes, státní poznávací značky xxx xxxx, nedovolenou rychlostí, přičemž mu byla orgány ......naměřena rychlost jízdy 68 km/h. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h, mu tedy byla jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 65 km/h.

V části odůvodnění je pak třeba krátce uvést, jak byla vzata v úvahu tolerance možné odchylky tachometru.

zdroj textu www.mdcr.cz


máte-li jakoukoliv připomínku nebo zájem o spolupráci, pak mne kontaktujte na: webmaster(at)ridicske-prukazy.info