Řidičské-Průkazy.info

Metodická pomůcka k usměrnění některých správních činností v souvislosti s aplikací zákona č. 411/2005 Sb.

(vydáno pod č.j. 68/2006-160-LEG/1 ze dne 26.06.2006 jako doplněk k metodice ze dne 19.05.2006)

Zákon o silničním provozu

K problematice zadržení řidičského průkazu dle § 118b a § 118c zákona č. 361/2000 Sb.

Faktickým zadržením řidičského průkazu je jeho fyzické odebrání řidiči motorového vozidla. Od tohoto okamžiku se odvíjí běh lhůt. Policie zadržený řidičský průkaz nejpozději následující pracovní den zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení ŘP došlo (společně s písemným oznámením).

Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "OÚ") do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení (a ŘP) zahájí řízení o zadržení řidičského průkazu. Pokud v  této lhůtě řízení nezahájí (tj. nedoručí oznámení o zahájení řízení řidiči), je povinen zadržený řidičský průkaz vrátit bez zbytečného odkladu jeho držiteli. O vrácení ŘP jeho držitele písmeně vyrozumí sdělením. Faktickým koncem zadržení ŘP, které začíná okamžikem fyzického odebrání průkazu policistou, je tedy uplynutí pěti pracovních dnů ode den doručení zadrženého ŘP obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (společně s písemným oznámením).

Příklad:

Dne 7. 7. 2006 dojde v rámci šetření dopravní nehody k zadržení ŘP policistou, který zadržený ŘP ještě týž den zašle společně s oznámením o zadržení OÚ (příslušnému podle místa spáchání dopravní nehody). OÚ obdrží toto oznámení společně s ŘP dne 10. 7. 2006 a do 17. 7. 2006 (tj. 5 pracovních dnů) nezahájí řízení o zadržení ŘP. Proto jeho držitele vyzve k vyzvednutí ŘP. Dne 17. 7. 2006 tedy uplynula lhůta, kdy měl řidič ŘP zadržen. Tato lhůta by měla být také vyznačena v registru řidičů jako datum, do kdy byl ŘP zadržen.

K výše uvedenému příkladu je potřeba ještě doplnit, že pokud řidič bude v době od 7. 7. (po zadržení ŘP) do 17. 7. (včetně) řídit motorové vozidlo, dopouští se přestupku dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 2 zákona č. 200/1990 Sb., za který lze uložit pokutu ve výši od 5 000,- do 10 000,- Kč a zákaz činnosti od 6 měsíců do 1 roku. Rovněž se za tento přestupek zaznamená 6 bodů v bodovém hodnocení.

Po 17. 7. již tento řidič výše uvedenou skutkovou podstatu přestupku nenaplní, neboť již formálně nemá ŘP zadržen. Pokud tedy od 18. 7. řídí a nevyzvedl si dosud ŘP, dopouští se přestupku dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. (porušením § 6 odst. 8 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. - řidič musí mít při řízení motorového vozidla u sebe řidičský průkaz), za který lze uložit pokutu ve výši od 1 500,- Kč do 2 500,- Kč, bez uložení bodů.

K pojmu křižovatka podle § 2 písm. w) zákona č. 361/2000 Sb.

Podle § 2 písm. w) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů je křižovatkou místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují. Za křižovatku se přitom nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci. Nejasným je v této definici pojem „na jinou pozemní komunikaci“.

Vyústěním na jinou pozemní komunikaci je třeba rozumět vyústění na jinou než účelovou pozemní komunikaci. Takovou pozemní komunikací je každá pozemní komunikace „vyšší“ kategorie ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, tedy dálnice, silnice a místní komunikace. Oproti znění § 2 písm. w) před 1.7.2006 se tedy jedná pouze o formální změnu a vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou účelovou pozemní komunikaci je třeba nadále považovat za křižovatku, se všemi důsledky, které z toho vyplývají, včetně pravidel o jízdě křižovatkou podle § 22 zákona č. 361/2000 Sb. V opačném případě by se totiž na chování účastníků provozu v místě kde se sbíhají nebo protínají dvě účelové pozemní komunikace, na kterém by nebyla provedena místní úprava provozu na pozemních komunikacích dopravními značkami, nevztahovala žádná pravidla upravující přednost v jízdě, což by s sebou neslo závažné problémy zejména při posuzování zavinění dopravních nehod.

Místa vyústění účelových pozemních komunikací na pozemní komunikace vyšší kategorie, které se ve smyslu výše uvedeného nepovažují za křižovatky, však mohou být, vzhledem ke kvalitě řady účelových pozemních komunikací, obtížně rozpoznatelná. Vůbec totiž nemusí být patrné o jaký druh pozemních komunikací se jedná. K označení takových míst by proto mělo být mnohem hojněji než dosud využíváno směrových sloupků č. Z 11c a č. Z 11d, jak je upravuje § 26 odst. 1 písm. m) vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích.

Problematika zaznamenávání bodů podle § 123b zákona č. 361/2000 Sb.

Podle § 123b zákona č. 361/2000 Sb., řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Podle písm. c) záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních od oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do tohoto hodnocení.

Podle odst. 3 citovaného ustanovení pak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamená řidiči stanovený počet bodů i v případě zastavení trestního stíhání na základě pravomocného rozhodnutí soudu o schválení narovnání ke dni nabytí právní moci rozhodnutí.

Zákonodárce tedy stanovil výše uvedeným taxativním výčtem případy, kdy příslušný úřad provede záznam stanoveného počtu bodů v registru řidičů. Záznam přitom zákon váže pouze na :

  1. vydání odsuzujícího rozsudku, který nabude právní moci podle § 225 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Je nezbytné, aby v rozsudku byl uložen trest, pouhý výrok o vině nebude dostačovat. I když zákon č. 361/2000 Sb., o tom přímo nehovoří, bude mít stejný důsledek (tedy provedení záznamu) i pravomocný trestní příkaz vydaný podle § 314e zákona č. 141/1961 Sb.
  2. vydání rozhodnutí soudu o schválení narovnání podle § 309 zákona č. 141/1961 Sb. Je však třeba upozornit na skutečnost, že schválení narovnání se provádí pouze usnesením a nikoliv rozsudkem, a tudíž zde s odkazem na § 123b zákona č. 361/2000 Sb. neexistuje oznamovací povinnost soudu. Na tomto místě je však dále třeba upozornit, že případné rozhodnutí o schválení narovnání učiněné státním zástupcem v přípravném řízení nebude mít za následek zaznamenání příslušných bodů do registru řidičů.

Jak již bylo řečeno výše, bodový systém nebude dopadat na jiné případy, kterými dochází k ukončení trestního stíhání. Body se tudíž nebudou započítávat v případě tzv. odklonů, a to podmíněného zastavení trestního stíhání dle § 307 zákona č. 141/1961 Sb., a zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb.

S ohledem na neexistenci výroku o trestu, nebudou se body zaznamenávat ani v případě upuštění od potrestání podle § 24 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů a ani v případě podmíněného upuštění od potrestání s dohledem podle § 26 zákona č. 140/1961 Sb.

Vozidlo registrované v jiném členském státě EU než ČR, které má být registrované u nás

Podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. je řidič povinen užít k jízdě vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Tímto předpisem je míněn zákon č. 56/2001 Sb.

Podle uvedené právní normy (§ 6) je každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, povinen tato vozidla přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou osob, jejichž pobyt na území České republiky netrvá déle než 185 dnů v příslušném kalendářním roce. Povinné registraci nepodléhá pracovní stroj přípojný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy zákona č. 56/2001 Sb.), který je účelově a technicky určen pro práce v zemědělství. Toto vozidlo lze však registrovat na žádost vlastníka.

Lhůtu 185 dnů je nutno vztahovat jak na osobu (fyzickou nebo právnickou) tak na vozidlo. Pokud tedy taková osoba provozuje na území České republiky vozidlo zaregistrované v jiné zemi EU a před uplynutím lhůty 185 dnů toto vozidlo vymění za jiné, začíná nabíhat nová lhůta 185 dnů. Pokud právnická nebo fyzická osoba nepřihlásí silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo k registraci podle § 6 zákona č. 56/2001 Sb., dopouští se přestupku nebo správního deliktu podle § 83 nebo 83a téhož zákona.

Podle § 22 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů se přestupku dopouští ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, které není registrováno v registru silničních vozidel, přičemž této registraci podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 56/2001 Sb.) podléhá.

Z výše uvedeného vyplývá, že je je-li při kontrole zjištěno, že vozidlo není na území ČR registrováno a lhůta 185 dnů neuplynula, není možno postihnout ani řidiče ani provozovatele vozidla. Takové vozidlo není sice registrováno v ČR, ale je registrováno v jiné zemi EU.

Zákon č. 361/2000 Sb. nezakazuje řidiči řídit motorové nebo přípojné vozidlo, které je registrováno v registru jiného státu EU (vozidla států mimo EU podléhají dalším celním předpisům). Skutková podstata přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22 zákona o přestupcích spočívá především v ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Pokud tedy dojde k situaci, že řidič řídí vozidlo, které není registrováno v souladu s § 6 zákona č. 56/2001 Sb., ale je řádně registrováno na území jiného státu EU, nelze dovozovat, že na našem území došlo k porušení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Pokud tedy řidič řídí motorové vozidlo, u kterého uplynula lhůta 185 dnů, neexistuje v zákoně č. 361/2000 Sb. právní norma, kterou by takovým jednáním porušil. Z toho důvodu nelze považovat za naplněnou skutkovou podstatu přestupku podle § 22 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o přestupcích.

Zákon o přestupcích

K postihu za opakované spáchání přestupků podle § 22 odst. 8, části věty za středníkem, zákona o přestupcích

Podle § 22 odst. 8 se za přestupky podle odst. 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g), i), j) a k) uloží pokuta od 2500 Kč do 5000 Kč. Uložení pokuty za tyto přestupky minimálně ve výši stanovené dolní hranicí je přitom obligatorní. Jedná-li se však o opakované spáchání téhož přestupku stejným pachatelem v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, musí za takový přestupek podle téhož ustanovení, části věty za středníkem, být vedle pokuty ve stejném rozmezí obligatorně uložena také sankce zákazu činnosti v rozmezí od 1 měsíce do šesti měsíců. Stejným přestupkem se přitom rozumí přestupek spáchaný naplněním stejné skutkové podstaty přestupku, tedy např. jestliže pachatel se v posledních dvanácti kalendářních měsících dopustil pouze přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o přestupcích, za což již byl pravomocně postižen, může mu být sankce zákazu činnosti v rozsahu podle § 22 odst. 8, části věty za středníkem uložena pouze za spáchání přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 3. Jestliže by se však dopustil (byť v průběhu 12 měsíců od spáchání předchozího přestupku) přestupku podle některé jiné skutkové podstaty, např. podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 5., nelze mu zákaz činnosti uložit.

Nebyl-li pachatel ze spáchání některého z uvedených přestupků spáchaných v posledních dvanácti kalendářních měsících pravomocně uznán vinným, bylo by možné sankci zákazu činnosti uložit pouze v případě ukládání sankce za dva přestupky podle stejné skutkové podstaty, které byly projednány a o nichž je rozhodováno ve společném řízení (přestupky spáchané ve více činném souběhu).

Přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů - upřesnění postupu při jeho projednávání.

Uvedeného přestupku se dopustí řidič vozidla (motorového i nemotorového), kdy porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu. Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení, nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení osoby, bude při šetření dopravní nehody postupováno podle trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 224 trestního zákona.

Za zranění osoby je nutno posuzovat každé zranění, tedy i lehké zranění, přičemž nemusí dojít k pracovní neschopnosti. Tohoto přestupku se dopustí i osoba, která způsobila dopravní nehodu a při níž si sama způsobila zranění.

Přestupek podle § 22 odst. 1 písm. h) přestupkového zákona spáchaný mezi osobami blízkými (§ 68 odst. 4 přestupkového zákona) nepatří do okruhu přestupků, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1 přestupkového zákona). To znamená, že uvedený přestupek nespadá mezi návrhové přestupky a v případě, že při vzniku dopravní nehody byla zraněna osoba blízká, řízení o přestupku se zahajuje z úřední povinnosti (§ 67 odst. 1 přestupkového zákona).

Za spáchání uvedeného přestupku se započítá takový počet bodů za jednání, spočívající v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích, v důsledku čehož došlo ke vzniku dopravní nehody (např. ke vzniku dopravní nehody došlo v důsledku nesprávného předjíždění, nedání přednosti v jízdě, atd). Body a jejich počet se zaznamenají za nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě.

Pokud dojde k dopravní nehodě porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích jednáním, které není uvedeno v "Příloze k zákonu č. 361/2000 Sb.", žádné body se nezaznamenají.

Ukládání napomenutí v souvislosti s § 22 zákona o přestupcích

Při aplikaci sankcí podle § 12 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k § 22 téhož zákona, je třeba upozornit, že v rámci správního řízení nelze uložit sankci napomenutí, protože to nepřipouští formulace odstavců 4, 5, 6, 7, 8 a 9.

V těchto odstavcích je uveden výraz „…se uloží pokuta…“, nikoliv tedy, že „lze uložit pokutu“. Z hlediska gramatického výkladu tedy nelze použít jinou sankci než pokutu v rozmezí stanoveném jednotlivými odstavci § 22.

Ukládání sankce zákazu činnosti cyklistům

Cyklistovi lze uložit sankci zákazu činnosti pouze v případě, že se při jízdě na jízdním kole dopustil jednání, které je označeno jako přestupek, za který lze tuto sankci uložit, a tuto činnost vykonával v pracovním poměru – např. messenger.

Zákaz činnosti by se v takovém případě vztahoval pouze na jízdní kolo a nesmí být vysloven zákaz činnosti spočívající v zákazu  řízení motorových vozidel, protože k řízení jízdního kola není třeba žádného „státního zmocnění“ (řidičského průkazu).

Zákon č. 247/2000 Sb.

Přijetí cizích státních příslušníků k výuce a výcviku v autoškole podle zákona č. 247/2000 Sb.

Žadatel o přijetí k výuce a výcviku v autoškole musí splňovat podmínky stanovené v § 13 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt a budou v žádosti o přijetí k výuce a výcviku, v souladu s § 13 zákona č. 247/2000 Sb., uvádět adresu místa přechodného pobytu na území České republiky, budou tuto skutečnost dokládat:

  • průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo potvrzením o přechodném pobytu pro občana členského státu Evropského společenství
  • cestovním dokladem s vyznačením povolení k pobytu u občanů z třetích zemí nebo
  • povolením k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana, který je příslušníkem členského státu Evropského společenství.

Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, ale pobývají na území České republiky v souvislosti s přípravou na výkon povolání po dobu nejméně šesti měsíců, budou tuto skutečnost dokladovat potvrzením o studiu. Forma tohoto potvrzení není pevně stanovena, z obsahové části však musí být jednoznačně patrné splnění stanovené lhůty. Jedná se ale pouze o studium podle školského nebo vysokoškolského zákona.

Ustanovení § 13 zákona č. 247/2000 Sb. je nezbytné interpretovat v širším kontextu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, a směrnice Rady č. 91/439/EHS, o řidičských průkazech, tak, jak bylo popsáno v „Metodické pomůcce k usměrnění některých správních činností v souvislosti s aplikací zákona č. 411/2005 Sb.“, č.j. 48/2006-160-LEG-1.

To znamená, že žadatel v době, kdy se přihlašuje k výuce a výcviku v autoškole, musí sice mít prokazatelně na území České republiky skutečný pobyt z důvodu zejména osobních vazeb, jeho trvání však prozatím může být kratší, než je 185 dní. Již při přihlašování do autoškoly ale musí být zohledněno, při očekávaném předpokladu nezbytně nutné doby pro absolvování výuky a výcviku, že žadatel v době udělení řidičského oprávnění bude muset plnit podmínku pobytu trvajícího nejméně 185 dní.

Skutečnost, že žadatel není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení   motorových vozidel, se dokládá výpisem z rejstříku trestů, který ke dni podání žádosti o řidičské oprávnění nesmí být starší 3 měsíců, výpisem z registru řidičů a čestným prohlášením (dostačující je prohlášení uvedené v žádosti o řidičské oprávnění). Tyto doklady bude předkládat při přijetí do autoškoly i občan s trvalým pobytem mimo území České republiky. Vždy se však jedná o výpisy z evidencí České republiky, nikoliv z evidencí zahraničních.

Tyto doklady spolu s dalšími doklady stanovenými v § 13 zákona č. 247/2000 Sb., předkládá žadatel o přijetí k výuce a výcviku v autoškole při podání žádosti k nahlédnutí. Autoškola skutečnost ověří a žadatele přijme k výuce a výcviku pouze v případě, že splnil stanovené podmínky. Autoškola nemá povinnost tyto doklady archivovat nebo předkládat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při oznámení o zahájení výuky a výcviku žadatele nebo při přihlášení žadatele ke zkoušce.

Pokud by bylo zjištěno, že autoškola přijala k výuce a výcviku žadatele, který nedoložil splnění zákonem stanovených povinností, bude možné tuto skutečnost postihnout v souladu s § 56 písm. d) zákona č. 247/2000 Sb., cit.:

Ministerstvo, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu své působnosti podle § 53 uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která

  1. provozuje autoškolu bez registrace k provozování,
  2. provádí výuku a výcvik osobami, které nejsou držiteli platného profesního osvědčení,
  3. provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,
  4. vědomě přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1,
  5. opakovaně nebo závažným způsobem poruší způsob výuky a výcviku stanovený tímto zákonem.

Osoby mladší 15 let nebudou dokládat při podání žádosti o přijetí k výuce a výcviku do autoškoly výpis z trestního rejstříku ani výpis z evidenční karty řidiče, protože do 15 let věku nejsou osoby trestně odpovědné a tudíž jim nemůže být uložen zákaz činnosti řízení motorových vozidel.

Upřesnění ke stanovení výše poplatku za provedení zkoušky a přezkoušení z odborné způsobilosti

V souladu s § 39a zákona č. 247/2000 Sb. je od 1. července 2006 zpoplatněna zkouška z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a současně též zkouška provedená v souvislosti s přezkoušením odborné způsobilosti podle § 45 a 45a zákona č. 247/2000 Sb.

Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700,- Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100,- Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200,- Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400,- Kč.

Poplatek za provedení zkoušky se váže k úkonu provedení závěrečné zkoušky a není závislý na skupině nebo skupinách řidičského oprávnění, pro které je žadatelem prokazována odborná způsobilost. V případě zkoušky provedené po absolvování sdruženého výcviku je poplatek za provedení první zkoušky 700,- Kč, nezávisle na počtu skupin řidičského oprávnění, pro které byla absolvována sdružená výuka a výcvik. V případě opakované zkoušky z praktické jízdy při sdruženém výcviku je tato zkouška zpoplatněna částkou 400,- Kč (pro zkoušku z praktické jízdy pro jednotlivé skupiny řidičského oprávnění přezkušované v rámci sdruženého výcviku se poplatky nesčítají).

Doplňovací zkouška podle zvláštního zákona pro získání řidičského oprávnění skupiny A, opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg nebo pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona (pro vozidla s automatickou převodovkou), je zkouškou odborné způsobilosti a podle § 39a zákona č. 247/2000 Sb. bude tato zkouška zpoplatněna částkou 700,- Kč. Opakovaná zkouška pak bude zpoplatněna částkou 400,- Kč.

Jestliže v důsledku nakumulování velkého počtu žadatelů o zkoušku z odborné způsobilosti nedodrží obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb. (15-ti denní lhůta pro zařazení žadatele ke zkoušce) a žadateli bude v důsledku nedodržení této lhůty stanoven termín zkoušky po 1. červenci 2006, tedy v době, kdy zkouška bude zpoplatněna, nebude obecní úřad obce s rozšířenou působností v tomto výjimečném případě od žadatele poplatek za zkoušku vybírat.

Jestliže byla zkouška zahájena testem ještě před účinností zákona 411/2005 Sb., avšak dokončována bude až po 1. červenci, správnímu poplatku nepodléhá. Jedná se totiž vždy o jednou zkoušku a určujícím okamžikem pro vznik povinnosti zaplatit správní poplatek za zkoušku je okamžik jejího zahájení. Aby povinnost platit správní poplatek vznikla, musí být zkouška zahájena nejdříve 1. července 2006.

Ustanovení § 39a o zpoplatnění zkoušky není možné aplikovat na přezkoušení řidiče při zdokonalování odborné způsobilosti řidičů podle § 48 zákona č. 247/2000 Sb., ani na zkoušku žadatele o profesní osvědčení učitele autoškoly nebo zkoušku zkušebního komisaře.

Postup při dosažení méně než 43 bodů při testové zkoušce žadatele, který je již držitelem řidičského oprávnění

Žadateli, který se podrobuje dílčí testové zkoušce z pravidel silničního provozu a zdravotnické přípravy k prokázání odborné způsobilosti pro získání další skupiny řidičského oprávnění, je generován test obsahující otázky z obecných znalostí pravidel silničního provozu a souvisejících předpisů i otázky specifické pro nově získávanou skupinu ŘO. Pokud žadatel při testové zkoušce neprokáže znalosti nutné pro udělení nově požadované skupiny ŘO, není tato skutečnost jednoznačným podkladem pro správní řízení o odnětí nebo omezení stávajícího řidičského oprávnění žadatele.

Zkušební komisař, na základě individuálního posouzení výsledku testu žadatele o rozšíření ŘO a zhodnocení obsahu nesprávně zodpovězených otázek v tomto testu, podá podnět k zahájení správního řízení o odnětí nebo omezení ŘO správnímu orgánu příslušnému podle místa pobytu žadatele v případě, že výsledek testu nasvědčuje podezření, že žadatel je odborně nezpůsobilý pro držení řidičského oprávnění, kterého je již držitelem.

Skutečnost, že byl dán podnět k zahájení řízení o odnětí nebo o mezení řidičského oprávnění, není důvodem pro přerušení zkoušky nebo nepřijetí žadatele k opravné zkoušce (s výjimkou situace, kdy bylo žadateli ve správním řízení předběžným opatření nařízeno zdržet se řízení motorových vozidel a žadatel by se podroboval současně opakovací zkoušce z praktické jízdy).

zdroj textu www.mdcr.cz


máte-li jakoukoliv připomínku nebo zájem o spolupráci, pak mne kontaktujte na: webmaster(at)ridicske-prukazy.info